1. Миллер А.И. Россия: Власть и история // Pro et Contra. 2009. № 3–4. С. 6–23.
2. Траба Р. Польские споры об истории в XXI веке // Pro et Contra. 2009. № 3–4. С. 43–64.
3. Шеррер Ю. Германия и Франция: проработка прошлого // Pro et contra. 2009. № 3–4. С. 89–108.
4. Аўтўэйт Ў., Рэй Л. Мадэрнасць, памяць і посткамунізм // Палітычная сфера. 2006. № 6. С. 27–43.
5. Димитров М. Политическата логика на социалистическото потребление. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2018. 276 с.
6. Енев З. Преработването на миналото – България, 2013 // Либерален преглед. 2013. 9 Юни. URL: http://www.librev.com/index.php/2013-03-30-08-56-39/discussion/bulgaria/2081-2013
7. Знеполски И. Историкът и множественото минало. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2017. 332 с.
8. Иванова Е. Консенсуси на българската памет // Либерален преглед. 2012. 29 март. URL: http://www.librev.com/index.php/2013-03-30-08-56-39/discussion/bulgaria/1537-2012-03-29-07-44-45
9. Кабакчиева П., Бояджиева П. (Не)възможният синдикализъм. Строители и учители през комунизма. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2019. 352 с.
10. Колева Д. Памет и справедливост. Лични спомени и публични разкази за комунизма. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2020. 368 с.
11. Колесник І. Український історик і влада: від примусу до партнерства // Ейдос. 2017. Вип. 9. С. 9–24.
12. Ластоўскі А. Прапрацоўка камуністычнага мінулага ў Славакіі: асноўныя фактары і дынаміка // Палітычная сфера. 2016. № (1). С. 37–55.
13. Лінднер Р. Нязменнасць і змены ў постсавецкай гістарыяграфіі Беларусі // Кантакты і дыялогі. 1996. № 3. С. 20–25.
14. Маркава А. Гістарычная свядомасць як прадмет самарэфлексіі ў чэшскай гістарыяграфіі // Беларускі Гістарычны Агляд. 2012. Т. 19. № 1–2. С. 179–212.
15. Методиев М., Дерменджиева М. Държавна сигурност – предимство по наследство. Професионални биографии на водещи офицери. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2015. 976 с.
16. НРБ. От началото до края / ред. И. Знеполски. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2011. 478 с.
17. Тодорова М. Създаването на един национален герой: Васил Левски в българската обществена памет // Либерален преглед, 2013. 22 май. URL: http://www.librev.com/index.php/2013-03-30-08-56-39/discussion/bulgaria/2064-2013-05-22-10-26-10
18. Тоталитаризмите на XX век в сравнителна перспектива / ред. И. Знеполски. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2010. 252 с.
19. Трудният разказ. Модели на автобиографично разказване за социализма между устното и писменото / съст. А. Кьосев, Д. Колева. София: Институт за изследване на близкото миналото, 2017. 424 с.
20. Assmann A. Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. Bonn: Bundeszentrale für Politische Bildung, 2007. 320 s.
21. Drabik S. Krakowska organizacja PZPR (1948–1990). Struktury – Członkowie – Działalność. Kraków: Instytut Pamięci Narodowej, 2021. 416 s.
22. Gawin D. Po co nam polityka historyczna? // Gazeta Wyborcza. 2005. 30 września.
23. Glossová M. "Nespôsobilý na vysokoškolské štúdium". Previerky a vylučovanie študentov slovenských vysokých škôl. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2021. 260 s.
24. Jakubčin P. Pastieri v osídlach moci. Komunistický režim a katolícki kňazi na Slovensku v rokoch 1948 – 1968. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2012. 215 s.
25. Kącka K. Polityka historyczna: kreatorzy, narzędzia, mechanizmy działania – przykład Polski // Narracje pamięci: między polityką a historią / pod red. K. Kąckiej, J. Piechowiak-Lamparskiej, A. Ratke-Majewskiej. Toruń: Wydawnictwo Naukowe UMK, 2015. S. 59–80.
26. Kinčok B. Gustáv Husák a jeho doba. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2015. 559 s.
27. Kozikowski J. Władza a społeczeństwo. Formowanie systemu komunistycznego w województwie białostockim w latach 1944–1948. Białystok–Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2021. 1080 s.
28. Kudrna L., Stárek Čuňas Fr. Kniha v barvě krve. Násilí komunistického režimu vůči undergroundu. Praha: ÚSTR – Academia, 2020. 732 s.
29. Noszczak B. Antymilenium. Konflikt państwa z Kościołem na tle obchodów tysiąclecia chrztu Polski (1956 – 1966/1967). Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2020. 504 s.
30. Palko V. Ostro sledovaná hranica. Spravodajská zložka 11. brigády pohraničnej stráže v rokoch 1951 – 1989. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2020. 264 s.
31. Pinerová K., Louč M., Bušková K. Vězení jako zrcadlo společnosti. Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965–1992. Praha: ÚSTR – Karolinum, 2021. 478 s.
32. Pinkas J. Jak vzpomínáme na normalizaci. Obrazy normalizační minulosti ve filmu. Praha: ÚSTR – Karolinum, 2020. 238 s.
33. Rulewski J. Wysoka temperatura. Od wolności do wolności 1980–1990 / oprac. naukowe Jan Olaszek. Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2021. 344 s.
34. Sivoš J. Bez rozsudku! Pracovné tábory, sústreďovacie tábory a tábory nútenej práce na Slovensku 1945-1953. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2011. 242 s.
35. Šlouf J. Praha v červnu 1953. Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy. Praha: ÚSTR – Academia, 2021. 216 s.
36. Stobiecki R. Historici a historická politika // Dějiny – Teorie – Kritika. 2007. No. 1. S. 27–41.
37. Wojcieszyk E. «Fanatycy» i inni. Opór Wielkopolan wobec komunistów w latach 1956–1970. Poznań; Warszawa: Instytut Pamięci Narodowej, 2019. 320 s.
Комментарии
Сообщения не найдены